KDU.breadcrumbs.homeAktuálně Z médií Europoslankyně Šojdrová: Pokud Česko podá žalobu kvůli auditu, bude to vážný problém
Zpět

Europoslankyně Šojdrová: Pokud Česko podá žalobu kvůli auditu, bude to vážný problém

Přidáno 11. 12. 2019
Ilustrační foto
Forum24.cz

Europoslankyně Michaela Šojdrová se již více než rok snaží o to, aby Česká republika přijala čtyřicet nedoprovázených dětí z uprchlických táborů. Podle jejích slov naši zemi tato nesolidarita velmi poškozuje. A ještě více budeme u partnerů ztrácet kredit, pokud se premiér Andrej Babiš nepostaví čelem k auditu o svém konfliktu zájmů.

Začněme aktuální situací kolem sirotků v uprchlických táborech. Téma se nepodařilo zařadit ani na program jednání Poslanecké sněmovny. Co bude dál?

Důležité je, že se veřejnost dovídá o tom, že v Řecku je skutečně situace naléhavá a že nedoprovázených dětí jsou tam zhruba čtyři a půl tisíce. Jejich počet neklesá. Naše iniciativa směřuje ke dvěma věcem. Tou první prioritou je lidská stránka: Pomozme těm, kteří pomoc potřebují. Já to vnímám jako poslankyně Evropského parlamentu, která je členkou Skupiny pro práva dětí. Tam jsem konfrontovaná s tím, že něco dělá Velká Británie, něco Irsko, něco Francie, něco se daří Itálii. A tak si říkám: A co my? Proč nemůže pomoci Česká republika? Toto prožívám už více než rok. Pořád se musím vracet k lidské stránce problému.  Vím, že jsou to děti od šesti do sedmnácti let. Jim se čas nezastavil, některé jsou v táborech od roku 2015. Byly to malé děti! Dnes jsou větší, nebo také přicházejí starší děti, například z Afghánistánu, kde jsou válečné konflikty. Rodiče tedy i nadále posílají své děti pryč. Jsem ráda, že to tak vnímá i Řecko. Současná řecká vláda je daleko aktivnější a snaží se i těmto dětem pomoci tím, že oslovila další členské státy. To předchozí řecká vláda neudělala. Nastala tedy nová etapa komunikace mezi českou a řeckou vládou. Z tohoto pohledu mě mrzí, že pan Hamáček se stále odvolává na svůj rok starý dopis a tvrdí, že čeká na odpověď. Přitom má nového partnera v nové řecké vládě, která je aktivní.

A druhý pohled či priorita?

Tou je pozice České republiky. Naše země má nějaké své zájmy, které chce v Evropské unii obhájit. Chceme, aby nás brali vážně, ale jsme nespolehlivými partnery. Když jde o běžnou solidaritu, odpovídáme, že ne. Hledáme si záminky, jak se vyhnout přímé a nepovinné solidaritě, což na nás nehází dobré světlo. Evropské instituce vědí, že v České republice není jen vláda, ale i občanská společnost a část opozice, která chce pomoci těm, kdo to potřebují. Myslím si, že naše iniciativa změnila pohled české veřejnosti, která dostala informace, povzbudili jsme síly, které se na věc dívají lidsky, a zároveň jsme oslovili politiky a občany, kteří mají odpovědnost a chtějí, aby Česká republika měla důvěryhodné postavení v Evropské unii. 

Co se teď bude dít?

Řecká vláda se podle informací poslankyně Válkové chystá na návštěvu v České republice. Já se budu i nadále snažit, aby iniciativa neutuchala a aby na alibistický dopis pana Hamáčka přišla odpověď. Budu si to porovnávat s tím, co se děje v dalších členských státech, a budu svými možnostmi v Evropském parlamentu podporovat to, aby se Česká republika zařadila mezi solidární země. Pan ministr Hamáček 13. listopadu 2019 po dvou měsících odepsal řecké vládě, ale neudělal to dobrovolně, nýbrž pod tlakem veřejnosti. A to je důležité zjištění. Pravdivé informování občanů v České republice o tom, co se děje, je zásadní. Jednou z otázek je financování – země, které přijmou děti, dostanou podporu Evropské unie, nebude to jen na nich. To všechno sleduji. Naši občané ale také musí vědět, že Řekové jen nestojí s nataženou rukou, ale snaží se plnit i svoji bezpečnostní roli pohraniční země EU. Vracejí ty, kdo nemají nárok na azyl, což je pro nás velmi podstatné. 

Na 6. února 2020 připravujeme kulatý stůl v Evropském parlamentu, který by měl směřovat k výměně dobré praxe sociálně-právní ochrany dětí. Řekové nemají kapacity jak ubytovací, tak personální. Jsou však země, mezi něž patří i České republika, které je mají. Informovala jsem o tom Řeky na mnoha úrovních a všichni to přivítali. Řecko rádo přijme příklady dobré praxe v oblasti sociálně-právní ochrany dětí i další odbornou pomoc. Dobře víme, že to není otázka měsíců, ale let. Lidé musí být vybráni, proškoleni a tak dále. To je prevence a návrh na dlouhodobé udržitelné řešení. Dětem z táborů je třeba pomoci okamžitě. Nicméně si slibuji, že i u tohoto kulatého stolu bude příležitost téma otevřít a říct si, které členské státy přijaly nedoprovázené děti. Celá kauza je opravdu zvláštní. Podívejme se na hysterii kolem ní a zároveň na to, kolikrát Československo i Česká republika pomáhaly uprchlíkům. Ať už šlo o Řecko nebo Balkán. Byly to desítky tisíc. A najednou se bojíme čtyřiceti dětí.

Celý článek si můžete přečíst zde.

 

kategorie Z médií