KDU.breadcrumbs.homeAktuality Lidovecká média Nový hlas Téma čísla NH: Téma čísla: „POVEDLO SE, JE TO ZRUŠENÉ!“
Zpět

NH: Téma čísla: „POVEDLO SE, JE TO ZRUŠENÉ!“

Přidáno 10. 12. 2019
Tak pravil 15. října 2019 po výroku Ústavního soudu předseda lidoveckých senátorů Petr Šilar. Klíčovou úlohu při rušení zdanění církevních restitucí měli poslanci a senátoři KDU-ČSL.
Plénum Ústavního soudu zrušilo tzv. zdanění církevních restitucí, prosazené v Poslanecké sněmovně hnutím ANO, hnutím SPD, komunisty a ČSSD. Soud rozhodl ještě před nabytím účinnosti zákona, tedy před 1. lednem 2020. Soud odpůrcům z řad KDU-ČSL a dalších stran přiznal, že jejich podněty byly důvodné.

Restituce slouží k odčinění některých majetkových křivd, spáchaných v období let 1948 až 1989, kdy „byl režim založený na komunistické ideologii, který rozhodoval o řízení státu a osudech občanů v Československu [...], zločinný, nelegitimní a zavrženíhodný“ (§ 2 zákona o protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu). Už restituční předpisy z 90. let počítaly s tím, že v budoucnu budou upraveny i majetkové poměry státu ve vztahu k církvím a náboženským společnostem.

Proč finanční náhrady

Zákonem o majetkovém vyrovnání se stát zavázal být pro církve a náboženské společnosti seriózním smluvním partnerem. Zavázal se vyplatit jim finanční náhradu za komunisty zabavený majetek, který nelze vydat naturálně. Kromě hlavního účelu měla finanční náhrada také funkci přípravy církví a náboženských společností na budoucí ekonomickou odluku od státu, za který církve plní mnoho úkolů, hlavně v oblasti zdravotnictví a sociálních služeb.
Církve a náboženské společnosti (vyjma baptistů) se později se státem smluvně dohodli na finanční náhradě, která bude v zákonem i smlouvou stanovené a valorizované výši vyplácena v 30 ročních splátkách. Zákonodárci ANO, SPD, KSČM a ČSSD nerozhodli retroaktivně o zdanění, ale chtěli fakticky snížit finanční náhrady, na jejíž celou výši vznikl církvím a náboženským společnostem právní nárok a legitimní očekávání.

Klíčové je vyjádření Ústavního soudu, jímž konstatuje, že dodatečné snížení finanční náhrady za křivdy způsobené zločinným komunistickým režimem míří proti základním principům demokratického právního státu. Většina v Parlamentu porušila principy právní jistoty, důvěry v právo a jeho předvídatelnost a ochrany nabytých práv. To jsou, spolu s právem na vlastnění majetku (podle čl. 11 Listiny základních práv a svobod) stěžejní principy demokratické společnosti.

(red., zdroj: Ústavní soud)
kategorie Nový hlas